Má tvorba
S Almou po boku
Jedná se o moji prvotinu, ve které naleznete myslivecké povídky a básně doplněné krásnými ilustracemi nadaného Slovenského umělce Marka Horňáka, s úvodním slovem spisovatele Štěpána Neuwirtha.
Obsahuje 35 mysliveckých, loveckých i neloveckých povídek a 26 básní.
Povídky se odehrávají v podhůří Drahanské vrchoviny, ostatní Vás zavedou do Jeseníků, které jsem si zamiloval.
DOPRODEJ KNIHY
Místa, která mám rád
Obsahuje 50+1 loveckých i neloveckých příběhů a 10 básní. Odehrávají se nejen na Prostějovsku, ale i v Jeseníkách a na Vysočině.
V zimě nám ztuhnou ruce mrazem při čekání na lišky, kuny a divočáky.
Cestou nás bude provázet volání divokých husí, houkání hřivnáčů a po nocích tajemné houkání výra, vládce noci.
Tak tedy pojďme, je čas ...
Povídky
V mých knihách naleznete celkem 86 mysliveckých, loveckých ale i neloveckých povídek.
Veškeré povídky reflektují mé zážitky.
Mé povídky můžete znát ze Slovenského mysliveckého časopisu Halali a facebookové skupiny Myslivci sobě pod názvem Manželovy příběhy a Manželovy příběhy 2.
Básně
V mých básních naleznete celkem 36 básní, některé můžete znát z mysliveckých magazínů.
Úryvek básně Po Dešti (S Almou po boku)
Po dešti je všechno jiné,
čas tak nějak líně plyne.
Nad polem teď skřivan jásá,
vůně cítíš, je to krása.
Ukázka mých básní
Diana
U chaty je zrovna krásně,
měsíc svítí, oheň hasne.
Poslední tu kafe piju,
sedím sám a žalem vyju.
Dech se zimou rychle sráží,
moje srdce hvězdy stráží.
Vítr fouká, v horách sněží,
dál jsi se mnou, krásná, svěží.
Prý to půjde jenom stěží,
je to problém, v hlavě běží.
Přesto dále věřím sobě,
své srdce teď dávám Tobě.
Sdílet s Tebou smích i smutek,
nejradši bych k lesu utek…
Báseň Diana je jednou z 10 básní v mé knize Místa, která mám rád.
Cestou z lesa
V noci, když se z lesa vracím,
pohledy hvězd z dáli vracím.
Miliony jasných bodů,
co ozáří mi cestu domů.
V dáli srnec zlostně beká,
že by černá, ta ho leká.
Jezevec se cestou mihnul,
píská myška, snad ji stihnul.
Na Příhoně liška skolí,
u srdce mě z toho bolí.
Ona může v lese být,
to já musím domů jít.
Zleva na mě město září,
Prostějov má mnoho tváří.
Nemohu tam přesto žít,
šumot větví musím mít.
Snad už zítra, vlastně dneska,
zas mě čeká zvěře stezka.
Už se těším jako kluk,
na tu cestu kolem Luk...
Báseň Cestou z lesa je jednou z básní v knize S Almou po boku
Víla
Na pasece v lese víla,
vím to jistě, že tam byla,
stopa po ní v trávě zbyla.
Stále vidím, krásku bosou,
lehce tančit ranní rosou.
Na pasece tam pak stála,
svítání se asi bála.
Nemusíš se Vílo bát,
mysliveček má Tě rád.
Tvoje klidné spaní hlídá,
co Tě straší, často vídá.
Zahání ty smutky, stresy,
poslouchej, jak šumí lesy.
Moje krásná lesní vílo,
na palouku něco zbylo.
Řetízek, jak spadlý z nebe,
teď už bude krášlit Tebe.
Je jen tenký, tkaný z rosy,
lesní víly taký nosí.
S myslivcem ta láska bolí,
spoustu času v lese, v poli.
Na pasece v lese víla,
vím to jistě, že tam byla,
v srdci po ní jizva zbyla ...
Báseň Víla je jednou z básní v knize S Almou po boku
Prstýnek k osmnáctinám
Ten prstýnek není vůbec obyčejný. Počátek jeho příběhu a jednoho velkého, zeleného přátelství začal v roce 2004. Ten rok mě kamarád s sebou vzal na společný lov v čase Vánoc do Jeseníků, konkrétně do Oskavy. S místními myslivci jsme rychle našli společnou řeč. Setkávali jsme se na kachních honech u našich společných přátel, na zkouškách loveckých psů v norování i na jiných mysliveckých akcích. Přátelé z Oskavy nás každoročně zvali na posluchy jelení říje a na tradiční Štěpánský společný lov. Jejich lovecká chata Anahita se pro nás stala místem, kde jsme trávili letní dovolenou s dětmi po několik let. Oskava se nám prostě stala osudnou a učarovala nás. Časem se do jejího fanclubu zařadila také moje máma, která tam s námi ráda v létě jezdívala.
Na stráních kolem chaty porostlých vznešenými buky získávala další cenné zkušenosti ve své slibně se rozvíjející lovecké praxi moje fenka Border teriéra, Alma z Donnova rodu, kterou jsem si pořídil. Právě tam získala své první zkušenosti s vysokou zvěří a vyzkoušela si svůj první opravdový dosled černé zvěře před zkouškami.
Léta plynula jako voda v potoce pod chatou. S myslivci z Oskavy jsem měl tu čest oslavit úlovek svého prvního jelena, kterého jsem ulovil právě v jejich revíru v doprovodu mysliveckého hospodáře a lesníka Pavla Gajdoše. Ten lov a vše krásné kolem něho naše zelené přátelství ještě více utužil. Těžké časy bohužel dorazily i do Jeseníků. Rok 2012 byl tehdy prozatím posledním, kdy měli kamarádi svoji starou honitbu. Ten rok jsem na posledním Štěpánském společném lovu ulovil koloucha a laň. Kelce z laně jsem uschoval pro vzácnou příležitost. Jsem patriot a ctím tradice. Rozhodl jsem se nechat vyrobit prsten s grandlí pro moji starší dcerku Alenku k jejím, tehdejším osmnáctinám. S Alenkou jsem vše probral a společně jsme jeli ke známému zlatníkovi, který zároveň vlastní obchod s loveckými potřebami.
Dcerka se rozhodla, že nechce udělat nic velkého a okázalého, že je na velké šperky zatím mladá. Díky přání dcerky byl vynechán zelený žalud z Chrystoprasu, nicméně ho mistr udělal zlatý. Druhý z páru kelců čeká na osmnácté narozeniny mladší dcerky Ivanky.
Oslava narozenin se vydařila a dárek se líbí. Vznikl tak další rodinný šperk, který se bude dědit po generace. Prsten, ve kterém je zakleto velké zelené přátelství. Jsou v něm skryta jména přátel a míst v srdci hluboce vrytých. Ten, kdo ví a zná, uslyší jména: Oskava, Anahita, Gajdoš, Korys, Triangl…
Z mých toulek přírodou
Posluchy jelení říje na Libavé
Napsali o mně
